Hlavní menu
P?ihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

On-line
Neznámý čtenář
HISTORIE

?ASOVÁ OSA VÝVOJE NA SOVINCI

Hrad Sovinec - chronologický p?ehled historického a stavebního vývoje

Autor: PhDr. Tomáš Niesner, únor 2005

1318 Olomoucký biskup Konrád (1316 - 1326) ud?lil za ú?ast na dobývání odbojného hradu Rabštejna, náležejícího pán?m z Lipé, Vokovi (1), synovi komorníka Markrabství moravského a zárove? komorníka olomouckého biskupa Pavla z rodu Hrutovic?, jednoho z nejstarších moravských rod?, lénem ves K?ížov

1326 Brat?i Markvart, Vok (1) a Pavel (1), držící biskupská manství Huzová a Brunzejf, jsou many olomouckého biskupa Konráda. Vok a Pavel se píší po Huzové

1348 V listin? z 27. 10. uveden mezi sv?dky Vok (1) ze Sovince (de Aylburk) – první písemná zmínka o Sovinci.

1318-1348 Vok (1) a Pavel (1) založili hrad jednoduché dispozice - na vrcholu podlouhlého skaliska byla ve smy?ce silné hradby na osmibokém plném soklu postavena válcová v?ž - bergfrit. Východn? od v?že stál palác, obrácený sm?rem k p?ístupu ostroúhlým nárožím. Hrad se stal hlavním rodovým sídlem, který spole?n? drželi asi až do 50. let 14. století.

1353 Další zmínka o Vokovi (1) a Pavlovi (1) „ze Sovince“ (de Aulnburk). Tato listina d?íve chybn? datována 1333 (tisková chyba v CDM IX, s. 391) a považována proto za první zmínku o Sovinci

1353 Dle zápis? do zemských desek se na správ? majetku podílí vedle Voka ze Sovince (1) , jeho manželky Anežky a Pavlovy manželky Kláry i Vok?v syn Pavel mladší (Pavlík) ze Sovince (2); jeho manželkou je Ka?na, pozd?ji Ka?na z Kunštátu.

1356 Pavlík ze Sovince (2) jako majitel (Vok ze Sovince byl již mrtev) hrad rozší?il: kolem jádra vznikl úzký parkán vybíhající nad nyn?jší 4. bránu do podoby v?žice. Portály v?žové brány stojící pod v?žicí parkánu jsou dosud patrné v pr?jezdu ?tvrté brány. Snad již tehdy nahradila kamenná hradba provizorní opevn?ní p?edhradí v míst? dnešního 5. nádvo?í. Uzavírala p?ibližn? obdélný prostor a v severním pr??elí stála pr?jezdní v?ž, k níž se v další fázi p?ipojila hradba severního p?ihrádku

1393 Pavlík ze Sovince spolu se svým synem Ješkem se zavázali za „p?j?ených“ 400 h?iven st?íbra sloužit i s hradem moravskému markrab?ti Joštovi Lucemburskému. Hrad tak m?l být významným op?rným bodem Joštovým v domácí válce proti jeho bratru, mladšímu markrab?ti moravskému Prokopovi Lucemburskému

po 1398 Pavlík ze Sovince (2) zem?el; mezi jeho syny Ješkem, Pavlem (3), Alešem, Petrem, Erhardem, Vokem (2) a Pro?kem propukl spor o d?dictví, táhnoucí se do roku 1409.

1409 Hrad ve spole?ném vlastnictví (v nedílu) Pavla (3, manželka Markéta ze Šicendorfu), Aleše, Petra, (manželka Eliška z Mezi?í?í, pozd?ji Kate?ina z Turkova), Erharda, Voka (2, manželka Machna z Mezi?í?í) a Pro?ka ze Sovince. Ješek ze Sovince získává P?ovice a zakládá p?ovskou v?tev rodu (P?ovští ze Sovince)

po 1409 Spolumajiteli Pavel (3), Petr a Vok (2) ze Sovince; rozhodující podíl m?l Pavel ze Sovince, který p?ímo bydlel na hrad?.

1412 Petr ze Sovince obdržel za své služby od krále Václava IV. plat z m?sta Uni?ova

1419-1434 V pr?b?hu husitských válek páni ze Sovince n?kolikrát zm?nili své postoje, pouze Ješek ze Sovince (založil p?ovskou v?tev rodu) byl jednozna?n? na katolické stran?.
Zdokonalována opevn?ní hradu

1421 Petr ze Sovince se poddal králi Zikmundovi Lucemburskému; byl odm?n?n platem z m?sta Uni?ova

1429 Pavel ze Sovince škodil husitskému hejtmanovi Havlu Drastilovi z Kojetína ve Vyškov?
V pr?b?hu roku p?ešli páni ze Sovince k husit?m; Vok ze Sovince se zmocnil královského m?sta P?erova a biskupského m?sta Svitav
Na Sovinci se m?la konat sch?zka Prokopa Holého se Zikmundem Korybutovi?em

1430 Páni ze Sovince jako stoupenci husit? vystupují nep?átelsky proti katolickému Olomouci

1434 Vok, Pavel a Heralt ze Sovince podepsali landfrýd (dohoda o zachování
ve?ejného míru)s markrabím Albrechtem Habsburským

p?ed 1437 Po smrti Petra ze Sovince majiteli Pavel ze Sovince (3) , Vok ze Sovince (2) a Albert ze Sovince (syn Petr?v ?i Pro?k?v)

1446 Majiteli Sovince Pavel ze Sovince (3) a Vok ze Sovince (2) (ten již tehdy vlastnil Helfštejn).

1452 Pavel ze Sovince ud?lil Huzové právo šternberské a uni?ovské, týdenní trh, právo odúmrti a znamení sovy do m?stské pe?eti

po 1452 Po smrti Pavla ze Sovince (3) majiteli Pavl?v syn Zikmund ze Sovince a Pavl?v bratr Vok ze Sovince (2)

kolem 1455 Po smrti Zikmunda ze Sovince jediným majitelem jeho strýc Vok ze Sovince (2) (roku 1467 prodal helfštejnské panství)

1468 Jaroslav ze Sovince, syn Voka ze Sovince, se zú?astnil spolu s Ji?íkem Tunklem z Brní?ka a Ji?íkem Stošem z Albrechtic tažení proti odp?rc?m krále J?ího z Pod?brad v Nise

1474 V pr?b?hu ?esko-uherských válek vyplen?no okolí hradu; páni ze Sovince se p?idali na stranu uherského krále Matyáše
p?ed 1475 Po smrti Voka ze Sovince (2) zd?dil majetek jeho syn Jaroslav ze Sovince.

asi 1480 Po smrti Jaroslava ze Sovince získává Sovinec Jan Heralt z Kunštátu.

p?ed 1490 Sovinec koupil Jan P?ovský ze Sovince, syn Hynka P?ovského ze Sovince se svou manželkou Machnou z Lomysnice. Jan P?ovský ze Sovinec jako rozhodný stoupenec uherského a ?eského krále Matyáše Korvína byl od roku 1487 nejvyšším sudím markrabství Moravského
K panství Sovinec pat?ilo 1 m?ste?ko a 18 vsí
P?ovští ze Sovince hrad pozdn? goticky upravovali: v nyn?jším pátém nádvo?í postavili jižní palác a pravd?podobn? i palác severní, do kterého byla za?len?na p?vodn? samostatná branská v?ž 5. brány. Nádvo?í bylo uzav?eno hradbou na západní stran?, která je zpevn?na t?emi v?žicemi, plnícími zárove? funkci op?rných pylon?. Vstup do p?vodního horního hradu byl ?ešen z prostoru za pátou bránou bohat? zdobeným portálem, umož?ujícím pr?chod jen p?ším. Soud? podle sedlových portál? byla p?estav?na i hlavní v?ž - bergfrit. Je možné, že již tehdy vznikl pás opevn?ní na jihu (v podstat? prostor dnešního 6. nádvo?í) a východ? (severní ?ást nyn?jšího t?etího nádvo?í) hradu s dnešní t?etí branou.

po 1494 Na hrad? z?ízena domácí kaple pro panstvo

1508 Majiteli Sovince Vok a Heralt P?ovští ze Sovince, synové Jana P?ovského ze Sovince
Listina Voka a Herolta P?ovských ze Sovince pro Želechovice u Uni?ova na p?ovickém dílu panství – za ro?ní plat je zprostili robot a odúmrti

1510 Majitelem Vok P?ovský ze Sovince (manželka Eliška z Dubé); jeho bratr Heralt podržel P?ovice

asi 1535 Sovinec zd?dil syn Voka P?ovského ze Sovince Ješek P?ovský ze Sovince (manželka Anna z Vrbna) - zem?el v roce 1548

1536 Ješek P?ovský ze Sovince obnovil m?ste?ko Ryžovišt?, zpustlé v poslední ?tvrtin? 15. století

1539 Ješek P?ovský ze Sovince vydal horní ?ád pro doly v Rud?

1540 Hradním hejtmanem Hynek Bo?ek z Poli?an. Hejtmani, stojící v?ele správy panství, byli do roku 1626 nazýváni také ú?edníci

1543 Ješek P?ovský ze Sovince prodal Sovinec Kryštofovi z Boskovic; do zemských desk vloženo v roce 1545
Páni z Boskovic renesan?n? p?estav?li oba paláce na 5. nádvo?í a spojili je ochozem.
Páni z Boskovic postavili v m?ste?ku Sovinec kostel, zni?ený v roce 1643 p?i
dobývání hradu Švédy
Ší?ení luterského vyznání na panství pány z Boskovic

1545 Kryštof z Boskovic založil ves Malou Štáhli

1547 Loka?ní listina pro fojta z Veve?í Hanuše Ruttera na znovuosídlení obce, pusté od konce 15. století. Ve stejném roce obnovena i Velká Štáhle, následujícího roku Stránské

1550 Panství zd?dil Kryštof?v vnuk Jan ?ernohorský z Boskovic a T?ebové

1554 Listina pro novoosídlence z Albrechtic, kte?í obnovili tuto ves, zni?enou za ?esko – uherských válek v poslední ?tvrtin? 15. století. Do roku 1575 op?t osazeny i další pusté obce, nap?. B?idli?ná, Arnoltice, Vajglov, Lomnice.

1571 Hradním hejtmanem Burian Kobylka z Kobylího

1573 Jan ?ernohorský z Boskovic a T?ebové obci Moravici p?evedl roboty v plat

1576 Jan ?ernohorský z Boskovic a T?ebové prodal Sovinec Vav?inci Ederovi ze Štiavnice, zástavnímu držiteli sousedního panství rabštejnsko – janovického (do roku 1582); do zemských desk prodej vložen v roce 1578 Vav?inec Eder ze Štiavnice dal na hrad? postavit vedle nové budovy 3. brány zcela nový objekt purkrabství a zdokonalil opevn?ní hradu výstavbou polygonální d?lové bašty (Remter), spojené novou hradbou na jihovýchod? s 3. bránou, opevn?ní výb?žku nad údolím, zvané Ko?i?í hlava a p?edsunutou osmibokou bateriovou v?ží (spodní ?ást dnešní v?že kostela)

1577 Hradním hejtmanem Jáchym Pivce z Hrad?an a Klimštejna

1578 Vav?inec Eder ze Štiavnice vydal horní ?ád pro sovinecké panství

1582 Nejstarší zachovaný ?esky psaný urbá? sovineckého panství, vycházející z dnes ztraceného urbá?e z roku 1563. Na panství žilo asi 5 500 osob

1583 Hradním hejtmanem Jan starší Malaška z Rejdychu

1585 Dokon?ena stavba budovy nyn?jší 3. hradní brány

1587 Hradním hejtmanem Mat?j Schwebischer

1588 Hradním hejtmanem Bernart Koza z Hradišt?

1589 Hradním hejtmanem Mat?j Schwebischer

1590 Po Vav?incov? smrti zd?dila Sovinec jeho dcera Anna Ederovna ze Štiavnice, která se záhy provdala za Jana staršího Kobylku z Kobylího, syna mírovského hradního hejtman Jind?icha Kobylky z Kobylího, vlastnícím tvrz v Podolí u Mohelnice

1594 Anna Ederovna ze Štiavnice vzala svého manžela Jana staršího Kobylku z Kobylího v majetkové spole?enství
Na hrad? spojena p?edsunutou v?ž s dnešní první branou masívní štítovou zdí, vytvá?ející mohutný renesan?ní barbakán (1. a 2. nádvo?í)

1595 Hradním hejtmanem Jan Litom??ický z Litom??ic

1596 Hradním hejtmanem Š?astný Starosedský

1599 Jan starší Kobylka z Kobylího p?evedl obyvatel?m Rýžovišt? roboty v pen?žní rentu a zprostil je povinnosti hradní stráže

1608 Jan starší Kobylka z Kobylího stálým p?ísedícím zemského soudu Markrabství moravského

1606 Hradním hejtmanem Jan Žabka

1607 Po smrti Anny Ederovny ze Štiavnice zd?dil Sovinec její manžel Jan starší Kobylka z Kobylího

1609 Hradním hejtmanem Ignác Bo?ek z Poli?an

1610 V B?idli?né vykopáno a spáleno t?lo Magdaleny Zimmerové, popravené za ?arod?jnictví, o které se v??ilo, že po smrti škodí jako upír

1605 Jan starší Kobylka z Kobylího vyslán moravskými stavy do Slezska vyjednat pomoc proti vojsk?m sedmihradského vévody Št?pána Bo?kaje, pustošícím jihovýchodní Moravu

1612 Hradním hejtmanem Št?pán Preyher

1614 Hradním hejtmanem Jan mladší Malaška z Rejdychu

1616 Janu staršímu Kobylkovi z Kobylího prop?j?en titul rady císa?e Matyáše.
Jan starší Kobylka z Kobylího vydal luterský církevní ?ád pro panství Sovinec; již p?edtím jako horlivý luterán opravil kostely v Dolní Moravici (1593),
v Rýžovišti (1602), v Lomnici (1603) , v Pasece (1603), v B?idli?né a v Ji?íkov?

1617 Cechovní artikule a ?ád pro tovaryše stola?ského a bedná?ského cechu v m?ste?ku Sovinci. Dalším doloženým cechem byl cech tkalcovský, významné místo zaujímal v obci ková?.

1619 Jan starší Kobylka z Kobylího jedním z 30 moravských direktor?, p?ísedícím
zemského soudu, defenzorem a komisa?em pro prodej zabavených církevních statk?
V soupisu moravských panství pro vybíraní zemské bern? panství Sovinec ocen?no na 100 000 moravských zlatých

1621 Jan starší Kobylka z Kobylího b?lohorským vít?zem císa?em Ferdinandem II.
omilostn?n; milosti dosáhl složením mnohatisícové ?ástky císa?ské komo?e a slibem, že panství Sovinec prodá císa?ovu bratru, arcivévodovi Karlovi, biskupu
vratislavskému a velmistru ?ádu n?meckých rytí??

1623 Jan starší Kobylka z Kobylího prodal Sovinec arcivévodovi Karlovi ve prosp?ch ?ádu n?meckých rytí?? za 200 000 moravských zlatých
Majitelem hradu a panství se tak stal ?ád n?meckých rytí??, v jehož ?ele stál doživotn? volený velmistr.
Hrad p?estal plnit reziden?ní roli, z?stal však sídlem správy panství (do roku 1810) a byl d?ležitou ?ádovou pevností (do poloviny 18. stol.)

1624 Panství Sovinec slou?eno s panstvím Bruntál (v majetku ?ádu n?meckých rytí?? od roku 1621) v komorní komendu velmistra ?ádu n?meckých rytí??
Hradním hejtmanem Adam ze Schlewitz

1625 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Jan Eustach z Westernachu
Pro spojená panství Bruntál a Sovinec z?ízena funkce místodržícího,
zastupujícího zde velmistra ?ádu. ?ádoví místodržící i jim pod?ízení domácí komtu?i sídlili na zámku v Bruntále. Prvním ?ádovým místodržícím jmenován Ji?í Vilém z Elkershausenu, zvaný Klippel, který na Sovinci p?ijal hold sovineckých poddaných
Hradním hejtmanem, zastupujícím na sovineckém panství ?ádovou vrchnost, ustanoven Jind?ich Wembowský z Wembowic

1626 Sovinec bez boje vydán Dán?m, vedeným rytmistrem Ji?ím Gersdorfem z pluku Wolfa Jind?icha Baudissina dánských vojsk pod vedením Jana Arnošta Výmarského; Dánové hrad drželi do léta 1627

1627 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Jan Kašpar ze Stadionu.
Hradním hejtmanem ustanoven Jan Höpper z Abersdorfu

1627 – 1643 Hrad rozsáhle opev?ován: postaveny barokní bastiony - na severu Ji?ský, na
západ? tzv. st?ední (pozd?ji zbrojnice), na jihu Jánský a Vilém?v, další, zvaný Klipplova bašta, rozší?il vstupní barbakán. Zcela byl p?ebudován p?ístup ke Ko?i?í hlav?, kde vznikla tzv. Nová bašta. Systém dopl?ovaly obezd?né p?íkopy, vn?jší palisády, 200 m dlouhá podzemní chodba a v roce 1643 vybudovaná p?edsunutá v?ž zvaná Lichtenštejnka. Byly p?estav?ny budovy ?tvrté a sedmé brány a d?lová bašta, pozd?ji zvaná Remter.
Na hrad? stálá posádka 80 císa?ských a 50 muž? domobrany

1632 T?žké škody na panství spáchali vojáci 5 kompanií Charvat? p?i svém pr?chodu do Slezska

1641 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Leopold Vilém , syn císa?e Ferdinanda II.
Druhým ?ádovým místodržícím Augustin Osvald z Lichtensteina.

1642 Zpráva hradního hejtmana Jana Höppera o plen?ní Švéd? v okolí hradu
?ádový místodržící Augustin Osvald z Lichtensteina povolal kompanii dragoun? na obranu hradu p?ed plenícími Švédy

1643, ?erven Velitel švédských vojsk Lennart Torstensson p?i svém tažení z ?ech na Moravu ur?il ?ádová panství Bruntál a Sovinec svému plukovníkovi Janu Mo?ici Wrangelovi a jeho pluku jako kontribu?ní místo.
Koncem ?ervna se Švédové pokusili zmocnit hradu nenadálým p?epadem

1.-22.7.1643 Jihozápadn? od hradu postavena p?edsunutá d?lová bašta „Lichtenštejnka“, spojená s hradem podzemní chodbou

16.9.1643 P?i zp?tném tažení švédských vojsk do Slezska po neúsp?šném obléhání Brna oblehlo 8 000 Švéd? s 82 d?li pod p?ímým vedením Lennarta Torstenssona Sovinec. Hlavní postavení Švéd? bylo nad vápenkou jižn? a jihozápadn? od hradu

19.9.1643 Švédská d?lost?elecká baterie umíst?na u vápenky zahájila od jihu ost?elování p?edsunuté bašty „Lichtenštejnky“

20.9.1643 Druhá švédská d?lost?elecká baterie umíst?na u T?chanovkého lesa zahájila ost?elování hradu od severu. Po celodenním ost?elování Švédové zaúto?ili na „Lichtenštejnku“ a dobyli ji

21.9.1643 Švédové zahájili d?lost?eleckou palbu na hrad od spodní brány zni?eného m?ste?ka Sovinec, kam p?emístili d?la od vápenky.

22.9.1643 T?etí švédská d?lost?elecká baterie na Šibeni?ní ho?e. V pr?b?hu ost?elování se z?ítila horní ?ást d?lové v?že u Klippelova plášt? (dnes v?ž kostela) a byly poškozeny i p?edprsn? Jánského a Vilémova bastionu
V noci Švédové pronikli podkopem až do p?íkopu pod Jánským bastionem, odkud však byli obránci hradu vytla?eni

1.10.1643 Švédové d?lost?elbou rozmetali náspy, p?edprsn?, lafety dvou d?l a jedno d?lo na Jánském a Vilémov? bastionu, ovládli vn?jší opevn?ní u Vilémova bastionu a zahájili minérské práce

4.10.1643 V urputných bojích , ve kterých se obránci hradu snažili p?ekazit podminovávání Vilémova bastionu, byl ran?n místodržící Lichtenstein

5.10.1643 Švédové minou zna?n? poškodili Vilém?v bastion, jejich útok však byl ru?ními granáty odražen. Výbuch další miny jim otev?el „prost?ední plató“ (z?ejm? úsek hradeb mezi Vilémovým a Jánským bastionem), k zastavení jejich útoku spot?ebovali obránci hradu zbývající granáty a tém?? veškeré st?elivo

6.10.1643 Za situace, kdy obránc?m hradu došlo st?elivo, p?istoupil místodržící Lichtenstein na kapitulaci formou ?estného akordu, kterou mu Torstensson nabídl. V ?estném akordu byl Lichtensteinovi, ostatním ?len?m ?ádu n?meckých rytí?? a posádce povolen svobodný odchod do Vrbna nebo do Nisy s veškerým soukromým majetkem i s majetkem ?ádu. Ú?edník?m a dalším panským služebník?m, kte?í by z?stali, bylo garantováno svobodné vykonávání jejich ú?ad? pod podmínkou, že nepodniknou nic proti švédské korun?. Zásoby na hrad? a d?la však musely být p?edány Švéd?m

7.10.1643 Ráno místodržící Lichtenstein i s posádkou po t?ítýdenním obléhání hrad opustili. Uvádí se, že v bojích bylo zran?no ?i zabito 72 muž? hradní posádky, švédské ztráty prý dosáhly 800 muž?.
Torstensson, nechal opravit v bojích poškozená opevn?ní a hrad osadil posádkou 200 muž?; velitelem švédské posádky na hrad? Sovinci Ludvík Boyer
Sovinec spolu s Olomoucí a Uni?ovem t?etím švédským op?rným bodem, umož?ujícím kontrolu široké oblasti severní Moravy a p?ilehlé ?ásti Slezska.

1644 Místodržící Liechtenstein podnikal opakované výpady proti švédské posádce na Sovinci. P?estože bylo velice sucho, nechal Liechtenstein otrávit v okolí hradu vodu ve studních
V zá?í zahájena blokáda hradu

1645 Na ja?e ukon?ena neúsp?šná blokáda hradu Liechtensteinem

1650 ?ádový místodržící Augustin Osvald z Lichtensteina p?evzal hrad od Švéd?, p?íkaz hradnímu hejtmanovi Janu Höpperovi uvést hrad do dobrého stavu
- základní úpravy hradu
Domácí komtur Jan Bed?ich z Knöringenu (1649 – 1653) vydává p?íkaz k oprav? zbraní v sovinecké zbrojnici
Na panství z?stalo pouze 466 osedlých a celkov? 2 347 žijících osob

1651 – 1655 Na základ? na?ízení ?ádového místodržící Augustina Osvalda z Lichtensteina z
?eledníku (sín? zbrojnoš?) z?ízena nová hradní kaple sv. Augustina

1652 Hradním hejtmanem Ji?í Rupprecht

1653 ?ádovým místodržícím Jan Kašpar z Ampringenu.

1655 Vysv?cení hradní kaple sv. Augustina olomouckým sv?tícím biskupem Janem Gobarem

1658-1663 Fará?em v Dolní Moravici na panství sovineckém Jan Kryštof Lautner, pozd?jší d?kan šumperský, ob?? ?arod?jnických inkvizi?ních proces? vedených inkvizitorem Bobligem z Edelstadtu

1662 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Karel Josef, syn císa?e Ferdinanda III.

1663 Hrad uveden do branné pohotovosti z d?vodu nebezpe?í tureckého vpádu

1664 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Jan Kašpar z Ampringenu
?ádovým místodržícím Jan Adolf Rau z Holzhausenu.

1666 Hradním hejtmanem Baltazar Schindler
Vyhotoven zbrojní inventá? hradu

1670 ?ádovým místodržícím Jan Vilém Zocha

1676 Popis hradu

1672 Velmistr ?ádu n?meckých rytí?? Jan Kašpar z Ampringenu p?ijal na Sovinci hold poddaných panství
Hradním hejtmanem Pavel Filip Schätzel z Hetzenfeldu

1675 Hradním hejtmanem Melchior F. Riedel

1678 Hradním hejtmanem Daniel Poysel

1679 Hradním hejtmanem Jan J. Mathann

1680 Hrad op?t uveden do branné pohotovosti z d?vodu nebezpe?í tureckého vpádu

1682 ?ádovým místodržícím Filip Adolf z Hohenecku; ten vyzval k pokra?ování v opravách hradu

1684 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Ludvík Antonín Falcko-Neuburský, švagr císa?e Leopolda I.

1687 ?ádovým místodržícím Filip Benedikt Forstmeister z Gelnhausenu

1691 Podle soupisu obyvatel pro rozvržení dan? z hlavy žilo v m?ste?ku Sovinec 145 obyvatel

1692 Hradním hejtmanem Jan Michael Gross

1694 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? František Ludvík Falcko-Neuburský, švagr císa?e Leopolda I.

1698 Hradním hejtmanem František Ji?í He?manský
po?. 18. stol. V m?ste?ku Sovinec postaveny železárny

1706 ?ádovým místodržícím Bed?ich Vilém z Harstallu

1707 Panství Sovinec se rozrostlo na 30 obcí

1715 Hradním hejtmanem Jan Josef Baumann

1711 Vdova po císa?i Leopoldovi I. císa?ovna Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, sestra velmistra ?ádu
n?meckých rytí?? Františka Ludvíka Falcko-Neuburského, ukon?ila jako regentka mj. i Království ?eského 6–tiletý spor mezi ?ádem n?meckých rytí?? a Zuzanou Eleonorou Kobylkovou z Kobylího, která žádala vrácení panství Sovinec, rozhodnutím ve prosp?ch ?ádu

1726 Hradním hejtmanem Jind?ich Ferdinand Binch von Gerstenfeld

1731 ?ádovým místodržícím František Zikmund Bed?ich ze Satzenhofenu.
Hradním hejtmanem Karel J. Neumann

1732 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Klemens August Bavorský.

1736 Hradním hejtmanem Edmund M. Stellwaag

1744 Na hrad Sovinec p?emíst?na poustevna z Uhlí?ského vrchu u Bruntálu

1748 ?ádovým místodržícím Bed?ich Vilém z Wildensteinu

1750 Hradní hejtmani jako p?edstavitelé správy panství nazýváni vrchní ú?edníci

pol.18.stol. Hrad p?estal plnit funkci pevnosti a byl odzbrojen

1752 Z hradu Sovince odvezeno 7 d?l do sídla ?ádu ve württenberském Mergentheimu

1761 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Karel Alexandr Lotrinský, švagr královny Marie Terezie

1765 Hradním hejtmanem Jan Bahr

1766 Hradním hejtmanem Kašpar Alexandr Hoffmann

1770 Královna Marie Terezie povolila m?ste?ku Sovinci trhy
?ádovým místodržícím Maxmilián Xaver z Riedheimu

1776 Z rozhodnutí velmistra Karla Alexandra Lotrinského ulity 2 zvony pro poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlí?ském vrchu u Bruntálu ze starých, nepoužitelných d?l z hradu Sovinec

1777 Hradním hejtmanem Antonín Alois Krömer

1778 Na?ízení domácího komtura Viléma Kazimíra Karla Redwitze o ukrytí ?ádového st?íbra na hrad? p?ed Prusy a o z?ízení lazaretu

1780 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Maxmilián II. František , syn Marie Terezie, bratr císa?? Josefa II. a Leopolda II.

1781 Zmínka o Josefovi Höchstmannovi jako o posledním poustevníkovi obývajícím tzv. poustevnu v Nové bašt?

1784 Obnovována velká hradní v?ž, jejíž horní ?ást po úderu blesku sho?ela - v?ž byla zast?ešena ve snížené úrovni a zárove? bylo sneseno horní podlaží palácové ?ásti hradu (zde byly tzv. knížecí sály). Ve stejné dob? vyho?ela p?edsunutá Lichtenštejnka - již nebyla obnovena a sloužila jako „kamenolom“.

1789 Na 5. hradním nádvo?í vybudována u severozápadní hradební zdi s pylony a zbrojnicí (st?edním bastionem) „chodba na zp?sob galerie“

1797 ?ádovým místodržícím František Josef z Thierheimu

1800 Hradním hejtmanem Alois Stellwaag

1801 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Karel Ludvík, syn císa?e Leopolda II., bratr císa?e Františka II. (I.), známý svým vít?zstvím nad Napoleonem.

1804 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Anton Viktor, syn císa?e Leopolda II., bratr císa?e Františka II. (I.).

1806 Posledním ?ádovým místodržícím Karel Josef z Bourscheidu
Na hrad? drobné úpravy kaple a kuchyn?

1809 ?ád n?meckých rytí?? zrušen na území dnešního N?mecka. Sídlem ?ádu se stává Víde?, osobním sídlem velmistra Bruntál.

1810 Vrchnostenské ú?ady panství Sovinec p?eneseny z hradu do zámku v Dlouhé Lou?ce. Hrad, který již není ani sídlem správy panství, ztrácí pro své majitele jakýkoli význam

1811 Výnosem velmistra Antona Viktora byl hrad rozparcelován na díl?í reality a do roku 1830 rozprodáván zájemc?m z ?ad poddaných; prodané ?ásti hradu v?tšinou sloužily jako laciný zdroj stavebního kamene. Opušt?ný vnit?ní hrad ale z?stal v majetku ?ádu, ve?ejn? užívána byla nadále kaple v p?ízemí záp. k?ídla paláce.
Hrad Sovinec cht?lo od ?ádu n?meckých rytí?? odkoupit 25 židovských rodin; žádost odmítnuta velmistrem ?ádu

1820 Zrušen ú?ad ?ádového místodržícího pro panství Bruntál a Sovinec

1821 Velmistr ?ádu arcivévoda Anton Viktor v?noval stará d?la z hradu Sovince na ulití 3 zvon? pro poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlí?ském vrchu u Bruntálu (zvony z roku 1776 byly zni?eny p?i požáru kostela v roce 1820)

1827 Hradním hejtmanem Karel Scholz

1834 Na indika?ní skice stabilního katastru je severozápadní ?ást vnit?ního hradu (severní palác) ozna?ena jako ruina.

1835 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? Maxmilián III. Josef d´Este, bratranec císa?e Františka I.
Na Kv?tnou ned?li hleda?i poklad? vybaveni proutkem hledali v bašt? zvané Ko?i?í hlava st?íbrnou rakev, ve které podle pov?sti m?la být poh?bena bu? soví královna nebo první (legendární) majitel hradu Fisedeling. P?estože baštu p?ekopali, nic nenašli

1836 Velmistr Maxmilián III. Josef d´Este vydal p?íkaz k zp?tnému vykoupení rozprodaných ?ástí hradu a k zamezení dalšího rozkladu hradního areálu.

1837 Na hrad? z?ízeno a za?ízeno asi 6 místností pro p?íležitostný pobyt ?ádového panstva. Hradní parkány využívány jako zahrady
Hradním hejtmanem G. H. Schrodt

1842-1845 Na míst? tzv. strážních domk?, p?istav?ných k jihu k štítové zdi p?edhradí, postaven kostel sv. Augustina. Oktogonální v?ž zvýšena na zvonici kostela.

1849 Zrušení patrimoniální správy; zaniká tím panství Sovinec jako základní jednotka územní, správní i soudní. Bezprost?ední majetek jednotlivých majitel? panství je ozna?ován jako velkostatek (velkostatek Sovinec)

1850 V souvislosti se zrušením patrimoniální správy zaniká i ú?ad hradního hejtmana, nazývaného od roku 1750 vrchním ú?edníkem, jako p?edstavitele správy panství

1856 - 1857 Pro ú?ely ?ádového seminá?e pro 22 chlapc?, rektora a 4 kn?ze - u?itele byl zcela zbo?en trakt na 6. nádvo?í mezi jižním palácem a Remtrem ( p?íbytek d?chodního ú?edníka a stáje) a na jeho míst? postaven nová patrová budova. Sál v Remtru byl prom?n?n v kapli.

1858 Odstran?na ze? a brána mezi 3. a 7. nádvo?ím

1863 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Vilém, synovec císa?e Františka I., syn bývalého velmistra Karla Ludvíka (1801-1804)

1866 ?ádový seminá? p?eložen do Opavy

1867 Prostory seminá?e pronajal ?ád n?meckých rytí?? zemským ú?ad?m pro Moravskoslezskou lesnickou školu, která zde setrvala do roku 1896.

1891 Zahájena korespondence u?itele ?eského jazyka na Moravskoslezské lesnické škole na Sovinci pátera Jana Blokši s Jaroslavem Vrchlickým.

1894 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí?? arcivévoda Evžen, synovec velmistra Viléma a vnuk velmistra Karla Ludvíka (1801 - 1804)

1904 Velmistr Evžen nechal nov? za?ídit interiéry - na hrad? 4 knížecí pokoje, 3
kavalírské pokoje, knihovna o tém?? 20 000 svazcích knih, zbrojnice a dalších 28 pokoj? a místnost pro (neza?ízenou) kapli. Byla provedena elektroinstalace, vodoinstalace, vytáp?ní a sociální za?ízení. Byly rovn?ž provád?ny terenní úpravy.

1919 Na majetek ?ádu n?meckých rytí?? uvalena nucena správa, majetek p?evzat ?eskoslovenskou republikou. Nucena správa zrušena v roce 1924.

1923 Velmistrem ?ádu n?meckých rytí??, od roku 1929 N?meckého ?ádu, Norbert Klein, brn?nský biskup

1929 ?ád n?meckých rytí?? po své transformaci z rytí?ského ?ádu na ?eholi duchovní p?ejmenován na N?mecký ?ád

1933 Velmistrem N?meckého ?ádu Paul Heider, opavský probošt

1936 Velmistrem N?meckého ?ádu Robert Schälzky
Vybrané um?lecké p?edm?ty p?evezeny z hradu Sovince na Konopišt?

1939 Majetek N?meckého ?ádu zabaven N?meckou ?íši (N?mecký ?ád byl zrušen).
Prohlídka hradu komisa?em zemského muzea v Opav?

1940 Hrad p?eveden do užívání Wehrmachtu - na hrad? zajatecký tábor Oflag VIII H/Z pro d?stojníky. Byli zde internováni p?edevším francouzští d?stojníci, podle dalších zdroj? i d?stojníci britští a polští vojáci
Sovinecká hradní knihovna p?evezena na bruntálský zámek

1941 Zájem SS o koupi hradu

1942 Zajatecký tábor na hrad? zrušen
Nominálním vlastníkem hradu Sudetský lesmistrovský ú?ad
Na hrad? malá jednotka SS, st?ežící sklad snad uko?ist?ného materiálu ?i lihovin

1943 Hrad koupila Spole?nost pro podporu a pé?i o n?mecké kulturní památky (p?evedení vlastnického práva povoleno v listopadu 1944) .

1945 V kv?tnu v pr?b?hu p?echodu fronty hrad vyho?el
Hrad p?evzat ?eskoslovenskou republikou (konfiskace podle dekretu ?. 5/1945 Sb.) - hrad pod národní správou

1946 Zemská komise pro obnovu navrhla zabezpe?it hrad proti pov?trnostním vliv?m

1947 Hrad ve správ? Národního pozemkového fondu

1948 ZNV v Brn? rozhodl o stavební obnov? hradu

1950 Ministerstvo zem?d?lství nabídlo hrad ?eskoslovenské obci sokolské
Uživatelem hradu Moravská filharmonie Olomouc

1951 - 1953 Zahájeny práce na zabezpe?ení hradu - byla zast?ešena polygonální d?lová v?ž Remter a jižní palác; zast?ešení severního paláce nebylo dokon?eno.

1962 Rozhodnuto o konzervaci stávajících budov.

1965 Hrad ve správ? Vlastiv?dného ústavu Bruntál (od roku 1978 Okresní vlastiv?dné muzeum v Bruntále, od roku 1991 Muzeum v Bruntále)
Oprava z?ícené severovýchodní ?ásti 5. brány
Hrad, který byl v omezeném rozsahu zp?ístupn?n ve?ejnosti, zhlédlo 3 018 návšt?vník?

1971 – 1983 Statické zabezpe?ení hradu

1983 Osazena ocelová konstrukce na korunu zdiva hlavní v?že

1987 Další etapa statického zabezpe?ování hradu

1990 Zast?ešení v?že

1990 – 1993 Opravovány prostory t?etí a ?tvrté hradní brány, konírny a objekt bývalé vrátnice na 1. nádvo?í, zast?ešena sedmá brána a zbrojnice

1990-1994 Na hrad? po?ádány výstavy moderního sou?asného um?ní, organizované fotografem Jind?ichem Štreitem

1991 Hrad samostatnou organizací Okresního ú?adu v Bruntále

1992 Hrad op?t ve správ? okresního Muzea v Bruntále

1994 Hrad pronajat M?stu Rýma?ovu

1994 -1999 Opravena parkánová ze?, zahájeny práce na oprav? purkrabství, restaurování sgrafit na 3. brán? a st?echy kolem v?že.

2000 Ukon?ení nájmu m?sta Rýma?ova, hrad v p?ímé správ? Muzea v Bruntále
Na hrad? zp?ístupn?na prohlídková trasa a expozice k historii hradu a lesnickému školství v konírnách
Na hrad? obnovena tradice každoro?ního po?ádání výstav sou?asného moderního um?ní, organizovaných fotografem Jind?ichem Štreitem.Na hrad? provedeny základní zabezpe?ovací práce a zast?ešen prostor kolem hradní v?že

2001 Na hrad? vybudovány 2 další expozice v budov? purkrabství, zp?ístupn?no 5. nádvo?í, p?ízemí d?lové bašty Remter a po stavebních úpravách i p?ízemí Jižního
paláce
Rekonstruk?ní úpravy budovy 7. hradní brány

2002 Po stavebních úpravách zp?ístupn?no p?ízemí Severního paláce s tzv. Boskovickým sálem, ve kterém
je umíst?no lapidárium a budova 7. hradní brány.
Provedena celková rekonstrukce p?edsunuté d?lové bašty „Lichtenštejnky“ a nov? zast?ešen tzv. kancelá?ský trakt v?etn? 5. hradní brány

2003 Na hrad? byla upravena budova bývalé vrátnice ve vstupní prodejní místnost a hradní pokladnu, prostory patra Jižního paláce a p?ízemí purkrabství,

2004 Po ukon?ení rekonstruk?ních prací zp?ístupn?no patro Jižního paláce a ?ást ochozu kolem 5. nádvo?í. V purkrabství vybudovány expozice ?ád? a vyznamenání a útrpného práva

Použitá literatura a prameny:


Begmann, W.: Die Eulenburg. Eine Deutsch-ordens-Veste in Mähren. b.m., 1904.

Demel, B.: Der Deutsche Orden in Schlesien und Mähren in der Jahre 1742 – 1820. In: M?š?ané, šlechta a duchovenstvo v reziden?ních m?stech raného novov?ku (16. – 18. století), Prost?jov 1997, str. 301 – 345.

Eliáš, J.: Hrad Sovinec. Stavebn?-historický pr?zkum. D?jiny hradu. Brno 1980.

Francouzští zajatci. Sovinec. Dlouhá Lou?ka. b.m.v.,b.d.

Háza,, Z.: Statistika osedlých a obyvatel panství Sovinec v letech 1516 až 1681. In: Sborník prací filosofické fakulty brn?nské univerzity, C 40, 1993, ?ada historická, str. 23 – 49.

Hosák,L.: D?jiny Rýma?ovska.1.díl. Do husitského revolu?ního hnutí. Rýma?ov 1957.

Hosák, L.: D?jiny Rýma?ovska. 2. díl. Od po?átk? husitského revolu?ního hnutí do poloviny 16. století. Olomouc 1958.

Hrady, zámky a tvrze v ?echách, na Morav? a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha 1983.

Irgang, W.: Freudenthal als Herrschaft des Deutchen Ordens 1621 – 1725. Bonn – Godesberg 1971.

Kohoutek, J.: První etapa archeologického výzkumu hradu Sovince. In: ?asopis Slezského zemského muzea, série B, 1993, str. 1 – 12.

Kohoutek, J.: Druhá etapa archeologického výzkumu hradu Sovince. In: ?asopis Slezského zemského muzea, série B, 1997, str. 12 - 25.

Kropacz, F.S.: Geschichte der Eulenburg in Mähren. In: Schriften der historisch-statistischen Sektion der k.k. mähr.-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 14, 1865, str. 1 – 64.

Kubin, M.: Die Wallfahrtskirche Maria Hilf auf dem Köhlerberg bei Freudenthal. Bruntál 1923.

Pinkava, V.: Vlastiv?da moravská. II. Místopis. Un?ovský a Rýma?ovský okres. Brno 1922.

Pla?ek, M.: Hrady a zámky na Morav? a ve Slezsku. Praha 1996.

Samek, B.: Um?lecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek. J/N. Praha 1999.

Spurný, F.: D?jiny Rýma?ovska. 3. díl. Od poloviny 16. století do Bílé Hory. Ostrava 1961.

Spurný, F.: Sovinec. Ostrava 1964.

Spurný, F.: Sovinecké panství a t?icetiletá válka. In: Sborník prací k sedmdesátinám universitního profesora L. Hosáka, Olomouc 1968, str. 53-65.

Vostatek, M.: Zajatecký tábor v Sovinci. Hlas revoluce, 1980, ?. 44, str 7.

Zemský archiv Opava , fond Velkostatek Sovinec - Dolní Dlouhá Lou?ka.

| Autor: Petr Grambal | Vydáno dne 01. 09. 2008 | 5184 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

webdesign ©2008 Petr Grambal - Inferno Media | contents SOVINEC.INFO není-li uveden zdroj.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server