Hlavní menu
P?ihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

On-line
Neznámý čtenář
HISTORIE

HISTORICKÝ VÝVOJ

Popis historického vývoje hradu.

Hrad Sovinec a stejnojmenné m?ste?ko se nacházejí 13 km jižn? od Rýma?ova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v And?lskohorské vrchovin?, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Je situován na výrazné ostrožn? , orientované delší osou ve sm?ru západ - východ , v horském údolí v nadmo?ské výšce mezi 500 - 600 m poblíž historické vedlejší cesty, spojující Moravu se Slezskem, která tudy procházela z údolí Oslavy Valšovským žlebem dále na severovýchod.

Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutovic? mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves K?ížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince“ (de Aylnburk).

P?vodní hrad m?l jednoduchou dispozici: na vrcholu skaliska byla ve smy?ce silné hradby na osmibokém plném soklu postavena válcová v?ž - bergfrit. Východn? od v?že stál palác obrácený sm?rem k p?ístupu ostroúhlým nárožím.

Vok?v syn Pavlík ze Sovince, který se zú?astnil domácí války moravských markrabat Prokopa a Jošta, pravd?podobn? hrad lépe opevnil. N?kdy v poslední ?tvrtin? 14. ?i po?átkem 15. století vznikl kolem jádra úzký parkán vybíhající nad nyn?jší 4. bránu do podoby v?žice; portály v?žové brány stojící pod v?žicí parkánu jsou dosud patrné v pr?jezdu ?tvrté brány. Snad již tehdy nahradila kamenná hradba provizorní opevn?ní p?edhradí v míst? dnešního 5. nádvo?í. Uzavírala p?ibližn? obdélný prostor a v severním pr??elí stála pr?jezdní v?ž nyn?jší páté brány.

Po vy?ešení sporu o d?dictví mezi sedmi Pavlíkovými syny z?stali v roce 1409 spolumajiteli hradu brat?i Pavel, Petr a Vok ze Sovince. Za husitských válek stáli tito st?ídav? na stran? Zikmunda i husit?. Na Sovinci se m?la dokonce konat sch?zka Prokopa Holého s kandidátem na ?eský tr?n Zikmundem Korybutovi?em z jagellonské dynastie.

Za ?esko-uherských válek v 70. letech 15. století se Vok ze Sovince a jeho syn Jaroslav ze Sovince p?idali ke stran? uherského krále Matyáše. O dobývání ?i poškození hradu v t?chto válkách nejsou žádné zmínky; zna?ný po?et pustých osad na sovineckém panství, doložený v 1. polovin? 16. století, však sv?d?í o vyplen?ní okolí hradu.

V roce 1480 získal hrad Jan Heralt z Kunštátu, který jej roku 1490 prodal Janovi P?ovskému ze Sovince z vedlejší v?tve rodu pán? ze Sovince. Po smrti Jana Heralta z Kunštátu roku 1492 byl proveden zápis do zemských desek, kde bylo uvedeno celé d?di?né pozemkové p?íslušenství Sovince (16 vsí, 2 m?ste?ka, n?kolik podíl? dalších osad, 3 mýta, kostelní patronáty).

Za Jana P?ovského ze Sovince prob?hly na hrad? ?adu let trvající stavební úpravy, které vtiskly objektu pozdn? gotický charakter. V nyn?jším pátém nádvo?í byl postaven severní palác, do kterého byla za?len?na p?vodn? samostatná branská v?ž 5. brány, a protilehlý jižní palác. Nádvo?í bylo uzav?eno hradbou na západní stran?, která je zpevn?na t?emi v?žicemi, plnícími zárove? funkci op?rných pylon?. Vstup do p?vodního horního hradu byl ?ešen z prostoru za pátou bránou bohat? zdobeným portálem, umož?ujícím pr?chod jen p?ším. Soud? podle sedlových portál? byla p?estav?na i hlavní v?ž - bergfrit. Asi již tehdy vznikl pás opevn?ní na jihu ( prostor dnešního 6. nádvo?í) a východ? (severní ?ást nyn?jšího t?etího nádvo?í) hradu s dnešní t?etí branou. V záv?ru 15. století byla p?ímo na hrad? z?ízena domácí kaple pro panstvo.

Po smrti Jana P?ovského ze Sovince v roce 1508 zd?dili Sovinec jeho synové Vok a Heralt P?ovští ze Sovince, kte?í si již roku 1510 majetek rozd?lili. Hrad si ponechal Vok P?ovský ze Sovince, p?íznivce ?eských brat?í, který proslul jako dobrý hospodá? a autor spisu o hornictví.

Nejpozd?ji v roce 1535 zd?dil Sovinec jeho syn Ješek P?ovský ze Sovince , který provád?l na hrad? n?které stavební úpravy. V hospodá?ské sfé?e pokra?oval ve šlép?jích svého otce: došlo k rozvoji železá?ství a dolování rud, v roce 1539 vydal pro železné doly v Rud? zvláštní horní ?ád. P?es všechny snahy o ekonomický rozvoj z?stávala ?ada obcí pustých, a proto se Ješek P?ovský ze Sovince rozhodl panství prodat. Stalo se tak roku 1543, kdy panství koupil Kryštof z Boskovic.

Kryštof z Boskovic ani jeho vnuk Jan ?ernohorský z Boskovic a na T?ebové, který hrad zd?dil roku 1550, na Sovinci až na výjimky nepobývali. Hrad však byl sídlem ú?ední správy panství, jehož hospodá?skému rozkv?tu byla v?nována náležitá pé?e - do roku 1576 byla osazena ?ada pustých vsí, za?al pracovat druhý hamr, rozší?ilo se dolování. Proto byly na hrad? provád?ny i v?tší stavební práce , o kterých krom? slohových znak? vypovídá boskovický erb na p?ekladu vnit?ního dve?ního ost?ní p?i páté brán?. Renesan?n? byly p?estav?ny oba paláce na 5. nádvo?í; v severním paláci byl zbudován slavnostní tzv. boskovický sál. Oba paláce byly spojeny ochozem.

V roce 1576 Jan ?ernohorský z Boskovic a T?ebové prodal panství Vav?inci Ederovi ze Štiavnice. Ederové, zabývající se p?edevším podnikáním v železá?ství a hornictví, p?išli na Moravu z Uher v roce 1538 a od roku 1552 drželi zápisné panství Rabštejn s m?stem Rýma?ovem, sousedící bezprost?edn? se sovineckým panstvím.

Za Vav?ince Edera ze Štiavnice se hrad po boskovickém mezidobí stal op?t trvalým šlechtickým sídlem a byl proto rozsáhle upravován a budován. Ve t?etím nádvo?í vznikla vedle upravené t?etí brány nová budova purkrabství. Byla zdokonalena opevn?ní hradu - byla postavena polygonální bašta (nyní zvaná Remter), spojená hradbou na jihovýchod? s 3. bránou, opevn?ní výb?žku nad údolím, zvané Ko?i?í hlava, a p?edsunutá osmiboká bateriová v?ž (spodní ?ást dnešní v?že kostela).

Po Vav?incov? smrti v roce 1590 p?evzala majetek jeho dcera Anna, která již v roce 1594 vzala v majetkové spole?enství svého manžela Jana staršího Kobylku z Kobylího; ten po její smrti v roce 1607 Sovinec zd?dil. Na hrad? vybudoval mohutný renesan?ní barbakán s masivní štítovou zdí s dnešní první branou.

Hospodá?sky vzkvétající panství za?adilo Jana st. Kobylku z Kobylího mezi významné ?leny moravské stavovské obce. Jako horlivý luterán vydal pro své panství luterský církevní ?ád a dal opravit a p?estav?t ?adu kostel? na panství. Aktivn? se zú?astnil stavovského povstání - byl ?lenem direktorské vlády, defenzorem a p?ísedícím zemského soudu. Po b?lohorské porážce hrozila Janu st. Kobylkovi z Kobylího konfiskace majetku; na p?ímluvu velmistra ?ádu n?meckých rytí??, vratislavského biskupa arcivévody Karla, kterému slíbil Sovinec prodat, a díky „p?j?ce“ císa?ské komo?e byl v roce 1621 císa?em omilostn?n. V roce 1623 pak byl nucen za 200 000 zl. prodat hrad s panstvím arcivévodovi Karlovi ve prosp?ch ?ádu n?meckých rytí??. Jan st. Kobylka z Kobylího pak žil až do své smrti ve Šternberku.

Hrad p?estal plnit reziden?ní funkci, ale byl nadále sídlem správy panství, které se do roku 1707 rozrostlo na 30 obcí. Nejvyšším ú?edníkem panství Sovinec se stal hejtman, jmenovaný v Bruntále sídlícím ?ádovým místodržícím.

Hradu se brzo dotkly vále?né událostí t?icetileté války. První sovinecký hejtman Wembofsky vydal 25.101626 po vpádu Dán? Sovinec bez boje. Místodržící ?ádu n?meckých rytí?? Ji?í Viléme z Elkershausenu (1625 - 1641) jmenoval proto hradním hejtmanem Jana Höppera (1626 - 1649), jehož erb je umíst?n na objektu tzv. Remtru.

Snadné obsazení hradu Dány však p?esv?d?ilo místodržícího o nutnosti zdokonalit opevn?ní hradu.V pr?b?hu rozsáhlých opev?ovacích prací, které probíhaly v letech 1626/7 - 1643, se z hradu stala moderní pevnost, odpovídající vojenskému um?ní své doby. Do roku 1643 byly postaveny t?i barokní bastiony (na severu Ji?ský, na jihu Jánský a Vilém?v). Další bastion, zvaný Klippelova bašta, rozší?il vstupní barbakán. Celé toto dílo, které nese název Klippel?v pláš?, je datováno letopo?tem 1632 nad bránou. Nová druhá brána rozd?lila prostor v tomto plášti na dva menší celky. Nádvo?í mezi druhou a t?etí hradní branou nese na po?est tehdejšího velmistra název Stadionovo opevn?ní. P?ístup ke Ko?i?í hlav? umož?ovala nov? vzniklá tzv. Nová bašta. Systém dopl?ovaly obezd?né p?íkopy, vn?jší palisády, 200 m dlouhá podzemní chodba a v roce 1643 vybudovaná p?edsunutá v?ž zvaná Lichtenštejnka podle místodržícího Augustina Osvalda z Lichtensteina (1641 - 1653). V jihozápadním nároží kontreskarpové zdi vznikla d?lová bašta. Remter byl upraven a p?estav?n, v pat?e vznikl sál k shromaž?ování ?len? ?ádu. P?estaveb doznaly i budovy ?tvrté a sedmé brány a k hradb? mezi t?etí bránou a Remtrem byly p?istav?ny konírny.

V roce 1643 vpadla švédská vojska pod vedením Lennarta Torstenssona do ?ech a na Moravu; na zp?tném pochodu do Slezska, kam se švédská vojska vracela po neúsp?šném obléhání Brna, se Torstensson rozhodl obsadit Sovinec. Švédská armáda o síle 8 000 muž? s 82 d?ly hrad ve dnech 16.9.1643 obklí?ila a po úporných bojích ho 7.10. 1643 po ?estné kapitulaci posádky obsadila. Švédové obnovili hradní opevn?ní a z hradu u?inili vedle Olomouce a Uni?ova sv?j t?etí op?rný bod, umož?ující švédskou kontrolu široké oblasti severní Moravy a p?ilehlé ?ásti Slezska. Švédové drželi hrad až do roku 1650.

Po op?tovném p?evzetí hradu ?ádem n?meckých rytí?? v roce 1650 a po provedení nejzákladn?jších oprav sloužil až do poloviny 18. století jako ?ádová pevnost. Do branné pohotovosti byl ješt? uveden dvakrát, a to v roce 1663 v d?sledku nebezpe?í tureckého vpádu a op?t v letech 1680 - 1683, kdy hrozilo nebezpe?í vpádu Tökölyho povstaleckých jednotek z Uher a Turk?, oblehajících Víde?.

Velká hradní v?ž byla po požáru v roce 1784 zast?ešena ve snížené úrovni a zárove? bylo sneseno horní podlaží palácové ?ásti hradu. Ve stejné dob? vyho?ela p?edsunutá Lichtenštejnka, která se již obnovy nedo?kala a sloužila jako „kamenolom“.

Po p?enesení vrchnostenských ú?ad? ze Sovince do zámku v Dolní Lou?ce v roce 1810 došlo na základ? výnosu velmistra Antona Viktora (1804 - 1835) z roku 1811 k rozparcelování areálu hradu na díl?í reality, rozprodávané do roku 1830 zájemc?m z ?ad poddaných. Prodané ?ásti hradu v?tšinou sloužily jako laciný zdroj stavebního kamene. Opušt?ný vnit?ní hrad ale z?stal v majetku ?ádu, ve?ejn? užívána byla nadále kaple v p?ízemí k?ídla paláce.

V roce 1836 vydal velmistr Maxmilián III. Josef d´Este (1835 - 1863) p?íkaz k zp?tnému vykoupení rozprodaných ?ástí hradu. V následujícím roce bylo na hrad? z?ízeno a za?ízeno asi 6 místností pro p?íležitostný pobyt ?ádového panstva a v letech 1842 - 1845 byl p?ed hradem postaven kostel sv. Augustina, jehož zvonicí se stala osmiboká d?lová v?ž hradu.

V 60. letech z?ídil ?ád n?meckých rytí?? na hrad? ?ádový seminá? pro 22 chlapc?, rektora a 4 kn?ze - u?itele. Pro ú?ely seminá?e byl v letech 1856 - 1857 zcela zbo?en trakt na 6. nádvo?í mezi jižním palácem a Remtrem ( p?íbytek d?chodního ú?edníka a stáje) a na jeho míst? postavena nová patrová budova. Sál v Remtru byl prom?n?n v kapli. V roce 1858 došlo k odstran?ní zdi a brány mezi 3. a 7. nádvo?ím. Po p?eložení ?ádového seminá?e do Opavy pronajal ?ád tyto prostory v roce 1867 zemským ú?ad?m pro Moravskoslezskou lesnickou školu, která zde setrvala do roku 1896. Po?átkem 20. století nechal velmistr Evžen (1894 - 1923) hrad elektrifikovat a nov? za?ídit interiéry, takže v roce 1904 se zde nacházely 4 knížecí pokoje, 3 kavalírské pokoje, knihovna, zbrojnice a dalších 28 pokoj? a místnost pro (neza?ízenou) kapli.

V roce 1939 byl N?mecký ?ád N?meckou ?íši zrušen. Wehrmacht, užívající hrad od roku 1940, jej prom?nil na zajatecký tábor pro francouzské d?stojníky. Po zrušení zajateckého tábora v roce 1942 p?evzal hrad Sudetský lesmistrovský ú?ad. Ten jednal o prodeji hradu s ?íšským vedením SS, ale nakonec prodal hrad v dubnu 1943 Spole?nosti pro podporu a pé?i o n?mecké kulturní památky.

V prvních kv?tnových dnech roku 1945 hrad vyho?el. Pod st?echou z?staly jen bývalé konírny a budovy v p?edhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpe?ovací práce; rekonstruk?ní práce probíhají s r?znou intenzitou dodnes.

Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátn?n a v roce 1965 p?eveden do správy bruntálského okresního muzea. V rekonstruovaných prostorách hradu ( Jižní palác, purkrabství, konírny, tzv. Remter, budovy bran) jsou instalovány expozice týkající se historie objektu, hlavní v?ž hradu poskytuje výhled do p?ekrásné krajiny sovineckého p?írodního parku.

Na Sovinci probíhají p?íležitostné výstavy , jsou zde po?ádány kulturní akce, zejména vystoupení šermí?ských skupin, divadelních soubor? a hudebník? a prezentace tradi?ních ?emesel.

| Autor: Petr Grambal | Vydáno dne 26. 08. 2008 | 3120 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

webdesign ©2008 Petr Grambal - Inferno Media | contents SOVINEC.INFO není-li uveden zdroj.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server